Černobylská havárie

Chronologický sled událostí

09.08.2012 09:10
25. dubna 1986 (čas z operativních výpisů) 01:06 začíná odstavení bloku. OZR činí 31 tyčí RR 03:45 začíná přechod plynové směsi dusík-helium na dusík 03:47 tepelný výkon reaktoru je 1600MW 04:13 -...

Program zkoušky - 26.4.1986

09.08.2012 09:07
Schválil: Hlavní inženýr ČAES N.M.Fomin PROGRAM PRÁCE zkouška turbogenerátoru č. 8 Černobylské AES v režimu současného výběhu se zátěží provozních potřeb   Zástupce hlavního inženýra A.S. Datlov Náčelník PTO A.G....

S obviněním mně sděleným nesouhlasím - V.P. Brjuchanov

09.08.2012 09:06
Viktor Petrovič Brjuchanov se narodil 1. prosince 1935 v městě Taškentu. Po ukončení energetické fakulty Taškentského polytechnického institutu v r. 1959 pracoval na Angrenské tepelné elekrárně jako: dozorce deaeratorního zařízení, strojník napájecích čerpadel, pomocník mechanika turbín, mechanik...

Zpráva o nedostatcích při stavbě Černobylu

09.08.2012 09:01
Překlad do Českého jazyka

Svědectví likvidátora katastrofy

09.08.2012 09:00
I. Musím předeslat, že nemám žádné dokumenty, kterými bych mohl následující text dokázat a potvrdit. Spoléhám pouze na to, že jsou lidé, kteří v případě potřeby mohou potvrdit a dosvědčit, že bylo tak, jak píši. Takže ... Děj se odehrává v době od dubna do července roku 1988 v pracovním...

Svědectví Viktora G. Smagina

09.08.2012 08:59
Měl jsem střídat Akimova 26. dubna v 8:00 ráno. Spal jsem tvrdě, výbuchy neslyšel, probudil se v sedm ráno a šel si na balkón zakouřit. Ze 14. patra byl dobrý výhled na elektrárnu. Když jsem pohlédl v tu stranu, spatřil jsem centrální sál svého rodného 4. bloku rozbourán. Nad blokem oheň a dým....

Popis katastrofy podle G. Medvěděva

09.08.2012 08:56
Vyprávění G.Medvěděva se ukázalo v mnoha směrech spíše jako fantazie než faktický soupis pravdivých událostí. Protože však se text rychle rozšířil a je podkladem mnoha dalších prací a filmových snímků, dovoluji si do něj doplnit pár komentářů. Pavrda, 7.7.2008 Když jsem se večer 25. dubna...

Rozhovor s Alexandrem Juvčenkem

09.08.2012 08:54
Alexandr Juvčenko měl 26. dubna 1986 noční směnu na bloku 4 černobylské atomové elektrárny. Patří k několika málo šťastným, kteří onu osudnou noc přežili. Prodělal mnoho operací a dodnes trpí nevyléčitelnou nemocí z ozáření. Jak jste se dostal pracovat do Černobylu? Vybral jsem si to. Byla...

Dva platy navíc

09.08.2012 08:53
Černobyl - jedna z nejtragičtějších a nejničivějších průmyslových havárií. Její následky pociťujeme ještě dnes na území Asie a východní Evropy. Objevily se i mutace dětí narozených v postižených oblastech. Co způsobilo tak velkou tragédii? Pojďme se podívat. Černobyl je město blízko hranic...

Jak jsme připravovali výbuch Černobylu

08.08.2012 20:07
O černobylské havárii 26. dubna 1986 se mnohé napsalo a mnohé řeklo. Chtěl bych krátce povyprávět o událostech svázaných s havárií, o kterých se moc nemluvilo a které se staly dávno předtím a v předvečer havárie 26 dubna. O událostech, ve kterých jsem byl přímým účastníkem, ale budu se snažit...

Diskusní téma: Černobylská havárie

Datum 10.03.2015

Vložil Ing Zdeněk Hrbek,CSc

Titulek pžíspěvek

Odpovědět

Dovoluji si informovat, že jsem v "jaderném programu tehdejšího ČSSR" pracoval 32 let v o.p. Škoda, z toho 10 let jako vedoucí Vědecko-výzkumné základny reaktorů a 5 let jako ředitel odboru Interatomenergo. Tajnou zprávu o havarii Černobylu jsem obdržel a prostudoval.Navštívil jsem téměř všechny sovětské JE, ale i řadu zahraničních JE ve Švédsku, Francii, USA, Německu a samozřejmě v zemích RVHP.Nemohu souhlasit, když někdo z propagandistických důvodů o jaderné energetice lže.Děkuj za pochopení.

Datum 10.03.2015

Vložil Ing Zdeněk Hrbek,CSc

Titulek Havárie

Odpovědět

Jaderná energetika po Černobylu.
Snaha dosáhnout co nejrychleji vyšších výkonů jaderného reaktoru, vedla sovětské odborníky ke zkonstruování kanálového reaktoru, který sestavením jednotlivých kanálů do aktivní zony umožnil přesáhnout dosavadní výkonovou hranici, v té době 440 MW. Vznikl reaktor RBMK o výkonu1000 až 1500 MW. Tyto reaktory byly postaveny u Leningradu a také v Černobylu na Ukrajině. Bohužel se tak stalo na úkor snížení počtu ochranných barier úniku radioaktivních zplodin.

Zkratka RBMK znamená Reaktor Bolšoj Moščnosti, Kanalevij, česky reaktor velkého výkonu, kanálový. Musím mu přiřadit jedno zásadní prohlášení, kterému je třeba věřit: Je to podstatně jiný reaktor, nežli ty, které se postavily u nás a dokonce při mezinárodní spolupráci na vývoji a výstavbě jaderných elektráren byla přijata zásada, že reaktory RBMK nebudou stavěny na území jiného státu, než tehdejšího SSSR. Rozdíl mezi reaktory je založen už i v názvu. Naše reaktory mají značku VVER, to znamená Vodo Vodjannyj Reaktor Energetičeskij. Vysvětlení značky se dá přeložit volně jako reaktor chlazený lehkou vodou, moderovaný lehkou vodou, energetický.
Moderátor při tom není ten, kdo uvádí v televizi pořad „Milionář“, ale látka, která zpomaluje neutrony vyletující z paliva, aby se mohly zúčastnit řetězové reakce. Jinak by jich totiž většina měla takovou energii, že by ulétla mimo aktivní zónu reaktoru a byla pohlcena ve stínění.

V technice platí všeobecná zásada, že jakékoliv technické zařízení je tím víc spolehlivější, čím je jednodušší. Jinými slovy čím méně obsahuje technické zařízení dílů nebo součástek, tím je menší pravděpodobnost, že dojde k poruše některé z nich. Jak říkají Češi,to je jasné jako facka ! Jenomže ono je to někdy v praxi těžko proveditelné. Navíc jsou také součásti, které jsou pro funkci nezbytné, avšak mohou být nejslabším prvkem zařízení. A mluvíme-li o spolehlivosti, je třeba mluvit právě o nich. Přesto je třeba, aby se zásadou jednoduchost = spolehlivost, technici řídili, jak jen to jde. Dá se říci, že reaktory VVER jsou relativně jednodušší, než RBMK. To ovšem neznamená, že jsou jednoduché.

Na spolehlivosti techniky je do určité míry závislá bezpečnost zařízení.Porouchá-li se transistor v televizi,přijdeme nanejvýše večer o seriál.Porouchá-li se brzdová hadička u auta, můžeme přijít o život.Dojde-li k předvídatelné poruše v jaderné elektrárně, nesmí se stát nic, kromě odstavení bloku, protože jinak by došlo k ohrožení širokého okruhu obyvatel. Projekt, konstrukce a provedení všech zařízení jaderné elektrárny musí zaručovat naprostou bezpečnost a maximální spolehlivost a vysoký stupeň samoregulace, až do úplného havarijního zastavení. Technická zařízení musí splňovat podmínku, že jakákoliv porucha či havarie nepřesáhne hranice elektrárny.
V reaktorové technice spočívá největší provozní nebezpečí v úniku radioaktivních látek, vznikajících „hořením“ jaderného paliva. Kromě velmi malého množství plutonia, je to hlavně radioaktivní jód, který se za poměrně krátkou dobu rozpadne a radioaktivní cesium, které k rozpadu potřebuje delší dobu. Proto je hlavním úkolem projektantů a konstruktérů nastavět jim do cesty takové bariery, které jim zabrání, v tom nejhorším případě poruchy, aby unikly nejen mimo hranice jaderné elektrárny, ale ani mimo hranice reaktorového bloku.

Barier je tolik, že proto také většina poruch, ke kterým v elektrárně dochází, je takzvaně „nejaderných“, které nesouvisí s únikem radioaktivních látek. Novinářská zpráva, vypočítávající „poruchy jaderné elektrárny“ bez tohoto vysvětlení je neseriozní a nechává čtenáře v omylu, co že to máme za nebezpečná zařízení. Při tom mohlo jít o „prostou“ poruchu měření teploty v jednom z několika desítek měřených míst a automatika preventivně zastavila reaktor. Neuvedl jsem případ, kdy došlo k poruše automatického zavírání vrat na hlavní bráně elektrárny, které je prohlášeno v médiích za poruchu na jaderné elektrárně.
První barierou úniku látek z paliva je těsná trubka palivového článku, vyrobená ponejvíce ze zirkoniové slitiny, která je naplněna vylisovanými tabletami obohaceného uranu. Tablety jsou v trubce těsně zavařeny a vzniklý prvek článku je zkoušen na těsnost. Tyto „proutky“ jsou v daném počtu naskládány do mřížky, která jim předurčuje místo a vzájemnou vzdálenost v palivovém článku. Celý článek je uzavřen v obalové trubce, tvořící druhou barieru proti úniku radioaktivních látek. Třetí barierou je klec nebo plášť aktivní zóny, spolu se stíněním proti záření, které je tvořené deskami z materiálu, pohlcujícího záření, jako je třeba borová ocel.
Hlavní ochranou nejen úniku záření, ale také zadržující tlak vody-chladicího media, je tlaková nádoba reaktoru. Je to tlustostěnná nádoba z kvalitní legované oceli, opatřená z vnitřního povrchu návarem z nerezové oceli, který nádobu chrání před korozním účinkem vody. Celá tlaková nádoba, uzavírající aktivní zonu reaktoru je schována v silně armované betonové obálce, nazývané „kontejnment“. Ta je konstruována tak, aby odolala vnějším vlivům, na příklad pádu letadla, nebo zemětřesení. Její elementy jsou na tato zatížení zkoušeny. Jelikož současné výrobní technologie limitují velikost tlakové nádoby a ochranné obálky, je tím limitována i velikost aktivní zony reaktoru a tím i jeho výkon. Z tohoto hlediska současné, ve světě optimálně dosažitelné výkony „lehkovodních reaktorů“ jsou 1000 MW.

Reaktor typu RBMK (Reaktor Bolšoj Moščnosti Kanalnyj), známá je též zkratka LWGR(Light-Water-cooled Graphite-moderated Reactor), se používá výhradně na území bývaléhoSSSR. Tohoto typu byl i reaktor první jaderné elektrárny v Obnisku i reaktor v Černobylu; jeho podstatnou nevýhodou je nestabilita spočívající v tom, že když se začne přehřívat, vyvaří se z něj voda a jaderná reakce se tím ještě zrychlí, protože v něm bude stále přítomen (grafitový) moderátor. Další reaktory tohoto typu se již nestaví. Palivem je přírodní, nebo slabě obohacený uran ve formě oxidu uraničitého. Palivové tyče jsou uloženy v kanálech, kudy proudí chladivo - obyčejná voda.
V tlakových kanálech přímo vzniká pára, která po oddělení vlhkosti pohání turbínu. Moderátorem je grafit, který obklopuje kanály.

Typické parametry reaktoru RBMK s výkonem 1000 MW:
• obohacení urany izotopem na 1,8%
• rozměry aktivní zóny - 11,8 m v průměru a 7 m na výšku
• počet kanálů 1693
• tlak nasycené páry 6,9MPa
• teplota parovodní směsi na výstupu z reaktoru 284°C


Havárie reaktoru V Černobylu.
Příčinou havarie černobylského reaktoru byl experiment, který prováděla obsluha reaktoru s vypnutím chladicích čerpadel, aby zjistila, kolik čerpadel ještě spolehlivě uchladí aktivní zónu. Problém nastal v okamžiku, kdy se nepodařilo znovu vypnutá čerpadla nastartovat a aktivní zóna se přehřála tak, že došlo k natavení a porušení nejprve obalů na proutcích paliva, pak tlakových kanálů. Vysoká teplota zapálila grafitový moderátor (zápalná teplota grafitu je přes 3.000°C). Hořením grafitu došlo k rozkladu vody na třaskavou směs kyslíku a vodíku, která se začala shromažďovat pod víkem reaktoru až do okamžiku jejího vznícení-výbuchu, který vynesl víko reaktoru, střechu reaktorového sálu a radioaktivní splodiny do výše několika kilometrů.

V zásadě je třeba říci, že v jaderném reaktoru nikdy nemůže dojít k jadernému výbuchu. Fyzikální vlastnosti paliva, ani konstrukční materiály jeho okolí, neumožňují rozvoj řetězové reakce, vedoucí k atomovému výbuchu. Nebezpečí, které hrozí okolí, spočívá v možnosti úniku radioaktivních látek v případě havarijního porušení ochranných barier aktivní zony.

Při všech výročích havarie v Černobylu zdůrazňují media, že tato havarie byla zatím největší v historii jaderné energetiky. Není to však pravda.
20. září 1957, tedy téměř 20 let před Černobylem, explodoval na jižním Uralu zásobník s 80 tunami radioaktivních odpadů a do ovzduší se dostalo radioaktivní záření o síle 20 milionů Ci (curie), které mnohonásobně přesahovalo množství, uniklé z Černobylu. Větší část tehdy zamořila přímo území jaderného zařízení a zbytek zasáhl působením jihozápadního proudění vzduchu pás země, dlouhý asi 300 km a široký 70 km. Tak vznikla v krajině tak zvaná Uralská brázda, která je dodnes uzavřena a střežená armádou.
Světová veřejnost se o této nehodě dozvěděla až v roce 1990. Informaci se podařilo dokonale utajit, protože nejbližší město Osjorsk leželo naštěstí v závětří radioaktivního spadu a jeho obyvatelé nemuseli být evakuováni. Na 20.000km² v „Uralské brázdě“ žilo jinak jenom 10.000 lidí, kteří byli v tichosti přesídleni. Celá akce nevzbudila pozornost, ani město Osjorsk nebylo zakresleno na žádných mapách a když sovětská vláda po letech katastrofu oznámila, byla zahalena mlčením skutečnost, kde k ní vlastně došlo.
Radioaktivní zatížení, které se z havarované černobylské elektrárny dostalo z Ukrajiny až do střední a západní Evropy, nebylo v žádném okamžiku o mnoho větší, než zatížení, s nímž se setkáváme, ať už v radioaktivních látkách našich potravin, nebo v podobě záření všude přítomných vzácných plynů, jako je na příklad radon, a nebo prostřednictvím radioaktivního záření vysokých vrstev atmosféry. Střední dávka záření, kterému je vystaven každý objekt v přírodě, činí v nížinách 200miliremů ročně. Ve středních polohách a v předalpských údolích je o něco vyšší, na pobřeží Severního a Baltského moře poněkud nižší. K tomu je třeba přičíst ještě několik desítek miliremů, získaných při zdravotním rentgenovém vyšetření a dva miliremy z provozovaných atomových elektráren. V potravinách, jako na příklad v mléce, byla naměřena hodnota20 becquerelů, které způsobuje radioaktivní vápník, který se v mléce vyskytuje přirozeným způsobem. Po dosažení 80 let věku absorbuje lidské tělo za celý život asi 24.000 miliremů.
Ve srovnání s takovou zátěží byly dodatečné dávky záření po havárii Černobylu pro obyvatele střední a západní Evropy bezvýznamné.
Kdo by se chtěl chránit před takovými dávkami záření, musel by se vzdát letecké přepravy na dovolenou, kde ve vyšších výškách jsou silnější dávky slunečního záření, anebo nechodit pro pivo do sklepa, kde je všudypřítomný radon. Je tedy zřejmé, že hysterie, kterou po Černobylu rozpoutali nepřátelé jaderné energetiky, byla zbytečně přehnaná. K žádné“největší kontaminaci potravin a krmiv v dějinách“ nedošlo. To se samozřejmě netýká bezprostředního okolí elektrárny.
V komentářích k devátému výročí havárie Černobylu bylo uvedeno, že během prvních osmi let po havárii zemřelo na Ukrajině na následky ozáření 120.000 lidí. Ukrajinské ministerstvo zdravotnictví vydalo roku 1995 následující zprávu:
Celkový počet úmrtí mezi obyvatelstvem ze zóny, zasažené Černobylem, překročil v letech 1988-1984 počet 125.000.
Na dotaz úřady v Kyjevě sdělily, že mezi obyvatele oblasti“zasažené Černobylem“ počítají asi 2 miliony z celkového počtu 50 milionů Ukrajinců. Při obvyklé úmrtnosti ve výši 1 % z celkového počtu obyvatel lze tedy očekávat v příštích sedmi letech 140.000 přirozených úmrtí. Neštěstí v Černobylu nevedlo nijak ke zvýšení úmrtnosti.
Tabulka s přehledem reaktorů typu RBMK.
Typ reaktoru Zahájení stavby Připojení k síti Stav Čistý výkon (MW) Hrubý výkon (MW)
Černobyl-1
RBMK-1000 1970 1977 uzavřeno v roce 1996 740 800
Černobyl-2
RBMK-1000 1973 1978 po požáru v roce 1991 uzavřeno 925 1000
Černobyl-3
RBMK-1000 1976 1981 uzavřeno v roce 2000 925 1000
Černobyl-4
RBMK-1000 1979 1983 zničeno v roce 1986 - Černobylská havárie
925 1000
Černobyl-5
RBMK-1000 1981 - výstavba zrušena v roce 1988 950 1000
Černobyl-6
RBMK-1000 1983 - výstavba zrušena v roce 1988 950 1000
Ignalina-1
RBMK-1500 1977 1983 uzavřeno v roce 2004 1185 1300
Ignalina-2
RBMK-1500 1978 1987 uzavřeno v roce 2009 1185 1300
Ignalina-3
RBMK-1500 1985 - výstavba zrušena v roce 1988 1380 1500
Ignalina-4
RBMK-1500 - - plán zrušen v roce 1988 1380 1500
Kostroma-1
RBMK-1500 1980 - výstavba zrušena v roce 1986 1380 1500
Kostroma-2
RBMK-1500 1980 - výstavba zrušena v roce 1986 1380 1500
Kursk-1
RBMK-1000 1972 1976 v provozu (plánované uzavření v roce 2021) 925 1000
Kursk-2
RBMK-1000 1973 1979 v provozu (plánované uzavření v roce 2024) 925 1000
Kursk-3
RBMK-1000 1978 1983 v provozu (plánované uzavření v roce 2013) 925 1000
Kursk-4
RBMK-1000 1981 1985 v provozu (plánované uzavření v roce 2015) 925 1000
Kursk-5
RBMK-1000 1985 ? výstavba zastavena v roce 2012 925 1000
Kursk-6
RBMK-1000 1986 - výstavba zrušena v roce 1993 925 1000
Leningrad-1
RBMK-1000 1970 1973 v provozu (plánované uzavření v roce 2019) 925 1000
Leningrad-2
RBMK-1000 1970 1975 v provozu (plánované uzavření v roce 2022) 925 1000
Leningrad-3
RBMK-1000 1973 1979 v provozu (plánované uzavření v roce 2025) 925 1000
Leningrad-4
RBMK-1000 1975 1981 v provozu (plánované uzavření v roce 2025) 925 1000
Smolensk-1
RBMK-1000 1975 1982 v provozu (plánované uzavření v roce 2013) 925 1000
Smolensk-2
RBMK-1000 1976 1985 v provozu (plánované uzavření v roce 2015) 925 1000
Smolensk-3
RBMK-1000 1984 1990 v provozu (plánované uzavření v roce 2023) 925 1000
Smolensk-4
RBMK-1000 1984 - výstavba zrušena v roce 1993 925 1000
Legenda: v provozu uzavřena ve výstavbě výstavba zrušena zničena
Jaderná havárie se v některých případech týká lidí zraněných, nebo usmrcených následkem úniku látek kontaminovaných radioaktivitou. V širším slova smyslu je jaderná havárie havárií jakéhokoliv jaderného zařízení, při níž k zamoření (resp. kontaminaci) životního prostředí radioaktivním materiálem došlo, nebo kvůli nestandardní situaci hrozí. Většina havárií souvisí s únikem způsobujícím kontaminaci látek, ale žádná neměla okamžitý účinek.
Několik nehod mělo blízko k úniku látek kontaminovaných radioaktivitou a jsou zde zahrnuty kvůli napětí, které vyvolaly (např. nehody jaderných ponorek). Z důvodů různých utajení je těžké určit s jistotou rozsah některých událostí, nebo někdy zda se opravdu staly, či naopak vědět o všech, které se staly. Při jaderné havárii může i nemusí dojít k zamoření životního prostředí radioaktivním materiálem.
Vážnost jaderné havárie je určována pomocí mezinárodní stupnice jaderných událostí.




Definice jaderné havárie v jaderné elektárně
• Jaderná havárie v jaderné elektrárně je havárie, při které dojde k :
• porušení těsnosti obalu jaderného paliva v aktivní zóně jaderného reaktoru
• úniku radioaktivních látek do chladiva či moderátoru (deuterium, plyn, sodík)
• úniku této radioaktivní směsi netěsnostmi z primárního okruhu do prostoru reaktorového bloku.
• úniku této radioaktivní směsi netěsnostmi z reaktorového bloku do okolí elektrárny resp. do životního prostředí
Seznam vážnějších havárií
Toto je seznam hlavních či nejvýznamnějších havárií souvisejících s jaderným materiálem.
• Havárie v jaderných elektrárnách
• 1957, Windscale, Velká Británie
• 1959, Santa Suzana Field Laboratory, USA Californie
• 3. ledna 1961, Experimentální reaktor SL1 (USA), 3 mrtví, exploze reaktoru následně zvýšení aktivity při manipulaci s regulací chodu reaktoru
• 22. února 1977, Havárie jaderné elektrárny Jaslovské Bohunice A-1, nejhorší jaderná havárie v bývalém Československu k úniku radioaktivity nedošlo, reaktor se automaticky zastavil
• 28. březen 1979, Havárie v Three Mile Island - zamoření jaderné elektrárny
• 26. duben 1986, Černobylská havárie (SSSR) - zamoření jaderné elektrárny a zamoření životního prostředí, historicky nejhorší jaderná havárie
• 11. březen 2011, Havárie elektrárny Fukušima I, Japonsko
• Havárie ve zpracovávacích zařízeních jaderného paliva
• duben 1997, 30. září 1999 Tokaimurské havárie
• Havárie v laboratořích a výzkumných objektech
• 12. prosinec 1952, 1958 Havárie v Chalk River
• Havárie nukleárních zbraní
• Jaderné havárie americké armády
• Jaderné havárie sovětské armády
• Zamoření z těžby radioaktivních materiálů
• Radioaktivní zamoření v České republice
Limity pro radioaktivní záření
Limit dávky (expozice) je stanoven na 1 milisievert pro veřejnost a 50 milisievertů pro pracovníky v jaderných zařízeních za rok; za 5 let však u pracovníků jaderných zařízení nesmí překročit 100 mSv[1] (viz Akutní radiační syndrom).
Vážnost dopadů na zdraví závisí na obdržené dávce (přímým ozářením, vdechnutím nebo požitím radioaktivního materiálu), době vystavení záření a věku člověka. V případě nehody určí lékař na základě vzorků dávku, které byl člověk vystaven.

Následky ozáření
Expozice (příklad) Stupeň vážnosti Příznaky
milisieverty (0,001 Sv) Přírodní záření –
stovky milisievertů (0,1 Sv) Žádný okamžitý účinek Možná přechodná nevolnost, lehká horečka
mezi 1 000 a 2 000 millisieverty (1 až 2 Sv) Významné zdravotní příznaky Zvracení, únava, horečka, riziko infekce
mezi 2 000 a 4 000 millisieverty (2 až 4 Sv) Vážné zdravotní příznaky Dávení, horečka, trávicí problémy, krvácení, padání vlasů
mezi 4 000 a 10 000 millisieverty (4 až 10 Sv) Velká pravděpodobnost úmrtí stejné, navíc závrať a dezorientace
nad 10 000 millisievertů (více než 10 Sv) Úmrtí –