Neutrony budou v Řeži léčit nádory
06.01.2013 16:17
Malý lehkovodní reaktor s výkonem 15 megawattů nevyrábí v Ústavu jaderného výzkumu v Řeži u Prahy elektřinu, ale slouží vědeckému bádání. Zanedlouho také začne zachraňovat lidské životy.
Do závěrečného stadia právě dospěl projekt ozařování nádorů zvaný neutronová záchytová terapie. K ozařování budou sloužit neutrony - částice, které objevil roku 1931 britský fyzik James Chadwick.
Jak tato terapie funguje? V aktivní zóně reaktoru vznikají rychlé neutrony. Při úniku z ní procházejí filtrem, v němž ztratí část své energie - změní se na pomalé. Jejich úzký svazek směřuje kanálem do malé ozařovací místnosti, umístěné v těsném sousedství reaktoru. V ní, u ústí neutronového kanálu, leží na polohovacím lehátku pacient s nádorem. Neutronová záchytová terapie se liší od klasického ozařování nádorů tím, že se dá zaměřit přímo na nádorové buňky, takže je účinnější. Pacient ještě před ozářením dostane chemickou látku obsahující bor. Tento prvek totiž zachycuje pomalé neutrony. Přípravek se pak soustřeďuje především v nádorové tkáni. Svazek neutronů proniká k nádoru, zasahuje buňky se sloučeninou boru. Bor se rozpadne na lithium a helium a nově vzniklé částice nádorovou buňku cíleně zničí. Mimochodem: sloučeninu s obsahem boru (chemicky merkaptododekaborát sodný) připravují přímo v řežském areálu specialisté české firmy Katchem. Jejich výrobek představuje světovou špičku. Neutronovou záchytovou terapii využije řežský ústav jako třetí v Evropě. Zkoušky už zahájili fyzikové a lékaři v Nizozemsku a ve Finsku. Na vybavení tuzemské ozařovací místnosti fyzikové spolupracují s odborníky z Onkologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. S neurochirurgy z pražské Nemocnice Na Homolce zase zajišťují organizaci příprav prvního pacienta vhodného k léčení neutrony. Neutronová terapie bude zřejmě vhodná pro některá nádorová onemocnění kůže a pro ničení zbytků určitých zhoubných mozových nádorů, které nejde odstranit chirurgicky. Jaká je účinnost použití pomalých neutronů? Zatímco při klasickém ozařování některých zhoubných mozkových nádorů gama paprsky přežívá po pěti letech jen pět procent pacientů, u neutronové záchytové terapie je to podle japonských odborníků až šedesát procent. Nyní je už téměř vše připraveno k zahájení klinických zkoušek pro prvního vhodného pacienta.
Článek vychází z populárně vědeckého televizního magazínu Vědník, který program ČT 2 vysílá v úterý 7. března v 17.30 a opakuje v sobotu 11. března v 11 hodin
———
Zpět