Nejste sám, kdo to tvrdí (nebo opisuje?), ale způsob, jak by mohl hořet grafit ve vodě a u toho by mohl vznikat kyslík a vodík, které by pak po nahromadění v reaktoru mohly explodovat, mi jaksi uniká ... Právě aby grafit neoxidoval, je v reaktoru pod ochrannou atmosférou dusíku a argonu. Kdyby grafit hořel, spotřebovával by se přece kyslík na jeho oxidaci na CO2 nebo CO a těžko by se pak mohl kyslík vzniklý rozkladem vody někde hromadit.
Voda se na kyslík a vodík rozkládá, třeba elektrolýzou, může i při extrémní teplotě do rovnovážného stavu, ale podle mne nejprve vznikal CO a H2, ne? Na stejném principu, jako se vyrábí svítiplyn, koksárenský plyn apod. (vše je v podstatě totéž) = vodní pára se vede přes rozžhavený uhlík (v průmyslu koks, tady grafit, což je pro tento účel nemlich totéž). Tlaková nádoba reaktoru pak jistě křachla tlakem vznikajících plynů, které měly větší objem, než tuhý grafit a kapalná voda nebo pára, samozřejmě. A jak křachla a dostal se do té žhavé směsi CO+H2 vzduch (= kyslík) a "ten svítiplyn bouhchl ještě chemicky" (teď teprve něco hořelo ...).
Ale třeba už senilním a po těch íx letech se mi už školní znalosti v hlavě pomotaly.