Autorům těchto článků jaksi unikl fakt, že světlo světa již spatřila nová generace tzv. terahertzových (THz) technologií, které nám mohou zaručit, že při našem cestování letadly a vlaky nebudeme ohrožováni plastickou trhavinou, zanešenou do dopravního prostředku teroristy, přičemž se také při bezpečnostních kontrolách vyhneme zdravotním rizikům. V aplikaci takovýchto technologií snad nejdále došla britská společnost ThruVision Systems Ltd, která v roce 2008 představila (tehdy jako převratnou novinku) svoji kameru T500. Terahertzový zobrazovací systém totiž může být aktivní nebo pasivní, v našem tisku se však objevují v drtivé většině zatím jen články o aktivní terahertzové aplikaci, o které už v roce 1996 v časopise Vesmír informoval Jan Valenta, jenž tu říká: „Dnešní metoda, patentovaná vědci z AT&T Bellových laboratoří, využívá T-záření ve formě krátkých pulzů. Různé materiály reagují na tyto pulzy různě, takže mění různě časovou obálku (tvar) pulzů. Například voda silně absorbuje T-paprsky, pulzy časově protahuje a dává jim specifický tvar. Většina plastických látek T-paprsky dobře propouští, kdežto elektricky vodivé látky je pohlcují. Konkrétní zařízení pro T-paprskové zobrazování využívá jako zdroj T-záření zvláštní miniaturní polovodičové struktury buzené velmi krátkými infračervenými laserovými pulzy. Čočkou se fokusuje záření do malého bodu, který řádkuje (skenuje) po povrchu vzorku. Druhá čočka sbírá záření prošlé vzorkem. Zvláštní detekční systém pak určí tvar pulzu a počítač jej porovná s daty uloženými v paměti (jinými slovy, popisovaná technika pracuje v časové doméně, na rozdíl od většiny ostatních zobrazovacích metod využívajících změny spektrální). Takto je možno určit chemické složení materiálu v každém zkoumaném bodě.“ (Jan Valenta - Vesmírný laser /Ve světle terahertzů. Vesmír 75, 194, 1996/4).
Koncem 70. let minulého století se objevily první femtosekundové lasery, aby pak s rozvojem nových technologií a sjednocováním optiky a elektroniky našla THz spektroskopie široké uplatnění v mnoha aplikacích. Ale pořád tu jde o uměle generované pulzy. Naproti tomu THz záření, mapované kamerami společnosti ThruVision, nemá nic společného s generováním krátkých pulzů. Pouhých několik let stará THz technologie britské firmy ThruVision Systems Ltd byla ve Velké Británii původně odvozena z průkopnických metod zobrazování v Rutherford Appleton Laboratory (RAL), která dnes spadá pod Radu pro vědu a technologická zařízení, podporovanou programem Evropské kosmické agentury.
Pasivní terahertzový systém jednoduše detekuje terahertzové vlny, které vyzařují všechna tělesa. Oproti aktivnímu systému, který využívá „ozařování“, se ve vojenských a bezpečnostních aplikacích v posledních několika letech začal využívat pasivní terahertzový systém, založený na souboru vědeckých poznatků o molekulárním pohybu (princip takovéto technologie není utajován a je všeobecně znám, ale konkrétní informace o THz spektrech výrobce obyčejně neposkytuje). Terahertzová kamera pasivně snímá (skenuje) terahertzové vlnění a změnou snímaného spektra lze „nahlédnout“ pod některé látky – například pod lepenku či textilie, nebo „prohlédnout“ kouř. Díky tomu lze snadno identifikovat nejrůznější zbraně. Analýzy konkrétních částí spektra pak umožňují celníkům na letišti snadno zjistit, zda některý z cestujících nemá na těle připevněny plastické trhaviny (na 0,25 THz je největší rozdíl mezi skrytou výbušninou a lidskou kůží v obraze), přičemž takovéto snímkování umožňuje i bezproblémový venkovní provoz. Zajímavý je fakt, že THz kamera může prozkoumat jak statické, tak i pohybující se objekty, a to v dosahu až 30 metrů.
Jak bylo již dříve řečeno, tato technologie je založena na teravlnách, které vyzařují (jako důsledek molekulárního pohybu) do svého okolí veškeré neživé i živé objekty, přičemž každá látka září na specifické frekvenci. V případě okolím vyzařovaných teravln jde o spektrum záření, kterému lze přiřadit při vhodných zobrazovacích technikách pro jednotlivé specifické frekvence záření jednotlivé barvy. Laická veřejnost z tiskem podávaných informací o letištních kontrolách může nabýt dojmu, že se i zde jedná o ozařování cestujících nějakými paprsky, což je však hluboký omyl. Jedná se zde o princip počítačových zobrazovacích metod, obecně nazývaných tomografické rekonstrukce, používaných dnes například jak u seismické tomografie, tak u "lékařské počítačové tomografie", která je též obecně nazývána "výpočetní tomografie" (Computed Tomography) tedy CT. Jistým způsobem tak může být THz záření adekvátní klasickému světlu. Různé vlnové délky světla si totiž lidé pojmenovali jako barvu světla, přičemž každá jedna konkrétní vlnová délka světla je člověkem vnímána jako jedna konkrétní barva.
Je pravda, že v USA vyvolaly v roce 2010 fotografie z produkce tehdejších letištních skenerů, odhalujících lidské tělo, bouři nevole. Takováto zařízení však pracovala na principu "aktivního“ záření, tedy na zcela jiném principu než výše zmíněné THz kamery firmy ThruVision, určené dnes pro bezpečnostní a vojenské aplikace. Prověřené systémy ThruVison nakonec již schválila i vlivná aliance Big Brother Watch, která bojuje proti kontrolám pronikajícím do soukromí a zabývá se „ochranou občanských a osobních svobod, čímž se snaží obnovit rovnováhu sil mezi státem a jednotlivci či rodinou“. Je důležité najít správnou rovnováhu mezi bezpečností a občanskými svobodami. A právě nové generace THz kamer jsou v této souvislosti označovány za neinvazivní nejen z hlediska lidského zdraví, ale i proto, že v užívaných zobrazovacích metodách při letištních (a případných nádražních) kontrolách nezobrazují intimní detaily lidského těla.
Je pravda, že principy snímání těla v kontrolních skenerech na letištích některých států dosud využívaly tzv. "aktivního“ záření během screeningu. ThruVision systémy však pracují na bázi pouhého pasivního snímání přírodní THz energie, vyzařované lidmi a nejrůznějšími předměty z našeho okolí, nepředstavují tedy absolutně žádné riziko pro lidské zdraví. Takovýmto THz skenerům mohou být vystaveny i ženy v nejrůznějším stádiu těhotenství, bez sebemenšího zdravotního rizika jak pro matku, tak plod, dokonce v případě potřeby (za častého cestování) mohou být vystaveny terahertzovým kontrolním skenerům opakovaně, a to i v průběhu jediného dne.
autor: Karel Wágner (https://karelwagner.blog.idnes.cz/)
